Karlštejn (2.5 km z centra města)
Na kopci nad Svratkou a Svratouchem, ve výši 783 m.n.m., původně stála kaple sv.Jiljí. Oltář pro tuto kapli byl vysvěcen opatem hradišťského kláštera 20.9.1708, kaple byla tedy nejspíše stavěna v témže roce. „Na tumbě byly umístěny dřevěné sošky sv.Jiljí, sv.Huberta a sv.Eustacha v malebném uspořádání, nad nimi obraz, představující Pannu Marii jakožto orodovnici, jak bere pod plášť Adama a Evu, v pozadí lesní krajina“. (K.Chytil, Soupis památek v politickém okrese Chrudimském, Praha, 1900).
Při kapli sv. Jiljí začal v roce 1776 Filip Kinský budovat rokokový lovecký zámeček. Stavba trvala přes 10 let a poprvé zde hrabě pobýval v roce 1787. Kolem zámečku byla zřízena obora a střelnice. Už v roce 1789 je poprvé připomínána i vesnička, která vznikla v okolí zámečku. Zámek měl v prvním patře hodovní síň, v přízemí obytné místnosti, v levém přízemním pavilonu pak byla zmíněná kaple, prý jednoho tohoto stavebního slohu v kraji. Byla zasvěcena, jak jinak, křesťanským patronům myslivců. Oltář svatého z Jiljí, jeho postranní sochy zobrazovaly sv. Eustacha a sv. Huberta.
V roce 1823 kupuje panství i zámeček Karel Alexandr z Thurn-Taxisů, oboru zrušil a zámeček v roce 1825 změnil na myslivnu. Postranní stavby bývaly konírnami, dílnami a myslivna, v níž ve 30. létech 19. století působil vzdělaný lesník Petr Jindřich z Luseku, zemský měřič a ředitel dolování na českomoravských horách.
Po zestátnění veškerého majetku Thurn-Taxisů v r. 1945, se majitelé zámku střídali, majitelem býval Klub českých turistů, poté v letech 1950-52 Československá obec sokolská, , 1952-1956 také TJ Spartak Svratka, která zde zřídila obrazárnu. Zámek za jejich vlastnictví získal novou střechu, ale na další údržbu neměla jednota peníze a zámek byl prodán firmě ČKD Sokolovo n.p. Svratecká kronika v roce 1955 píše: „Lovčí zámek, zvaný též Karlštejn, propadá poslední dobou zkáze a hrozí nebezpečí jeho sesutí. Přilehlé hospodářské budovy bude asi nutno buď zbořit nebo přestavět. Střecha budovy zámku je skoro rozpadlá a do celého prvního poschodí zatéká. Okna se rozpadávají a nedají se otevřít. Bylo by tedy nutno vyměnit všechny okenní rámy“. Evidenční list nemovité památky Karlštejn Památkového úřadu v Pardubicích z roku 1975 píše: „Důkladná oprava je třeba, stav velmi špatný. Krovy prohnilé, půdy částečně zřícené, okna místy vytlučena, atd. Zejména konírny a kolny, které lze snadno přestavět na obytné místnosti, jsou v desolátním stavu. Zámky olámány a šamotová socha Turka v 1. patře bez hlavy…“
V roce 1961 zámeček získal podnik Restaurace a jídelny Žďár n.S., 1963 Kras Brno. Až po roce 1974 poslední vlastník a pak jeho právní nástupce – OP Prostějov, a.s., zámek zrestauroval a uvnitř přestavěl na školící a rekreační zařízení.
Ještě zajímavost – v roce 1950 zámek s okolím posloužil pro natáčení části filmu podle Jiráskova románu Temno. V roce 2001 pak zde bylo natáčeno několik dílů seriálu Četnické humoresky.
Jméno zámku – Karlštejn není převzato z jedinečné stavby hradu Otce vlasti Karla IV. Jméno má původ v přeneseném pojmenování z nedalekého Zkamenělého zámku, kdysi označovaného jako Starý Karlštejn, jehož skalisko nazýval tehdejší německý lesní personál „Kahlstein“, t.j. holý kámen, což si zdejší obyvatelé převedli do pojmenování Karlštejn.
Památníček sv. Jiljí při cestě ze Svratouchu na Karlštejn (2 km z centra města)
Stavba či památníček s obrázkem sv. Jiljí byla vystavěna proto, aby připomněla a nahradila zaniklou památku na významnou součást Karlštejna a nabídla kolemjdoucím příležitost k zastavení, někomu k zamyšlení nad historií tohoto kraje a přiměla k rozhlédnutí po krajině Žďárských vrchů, této části Českomoravské vrchoviny.
Kladská louka za Cikánkou (2 km z centra města)
Když projdete Cikaneckou ulicí až k areálu čistírny odpadních vod, a budete-li pokračovat lesní cestou cca 300 metrů, dojdete na paseku, odedávna nazývanou Kladská louka.
V minulosti sem formané sváželi z okolních lesů dřevo, aby se odtud sváželo dál ke zpracování na okolní pily. Několik kroků od cesty, schovaný mezi stromy u kraje lesa, se krčí malý kamenný památník, který upomíná na událost, která se zde před lety stala.
Dne 4. září 1873 v podvečer zde byl zastřelen pytlákem Šinkorou z Filipova revírník Augustin Gernoth z Českých Milov. Podle podání revírník Gernoth při obchůzce narazil na nebezpečného pytláka Šinkoru, po vzájemných slovních výhružkách došlo k přestřelce, při které Šinkora trefil revírníka Gernotha, a ten ještě z posledních sil střelil na pytláka, kterého také trefil a smrtelně zranil. Podle jiných údajů revírník zastřelil pytláka a sám revírník byl zastřelen druhým pytlákem z Kameniček, který tady údajně byl. Dodnes zůstaly jen domněnky, jak se vše seběhlo.
Augustin Gernoth byl pohřben na evangelickém hřbitově ve Svratouchu, stejně jako jeho manželka. Dnes je hrob již zapomenut, litinový kříž z hrobu je nyní ve vlastnictví Městského muzea ve Svratce.
Zkamenělý zámek (3.5 km z centra města)
Asi 3.5 km od Svratky leží v lesích skaliska nazvaná Zkamenělý zámek. Zachované valy svědčí o tom, že zde bývalo v dávných dobách hradiště. V roce 1868 zde prováděl průzkum František Zákrejs a zprávu o něm pak podal v Památkách archeologických a místopisných. V letech 1887-1890 zde prováděli průzkum hlinečtí Adámkové, a také své výzkumy uveřejnili. Při vykopávkách byly nalezeny úlomky keramiky, hliněná ozdobná hlava býčka, kamenný mlat, železné šipky a ostruhy, apod. Nejvyšší skála má nadmořskou výšku 762 m.n.m., připomíná věž, mezi ní a druhým skaliskem je okno, u čtvrté skály jsou schody, u páté skály je pak přiklopen velký plochý kámen, který tvoří skrýš. Hradiště bývalo asi 85 m dlouhé a 55 m široké, obehnané dvojími valy a osídleno bylo nejspíše od 7. století a také později ve středověku-mohlo též sloužit jako strážní hradiště.
Text a foto: © Město Svratka