Balíček Karel–*31.10.1904 Chrast, + 25.3.1985 Daňkovice
Působil jako odborný učitel a v letech 1947-1961 ředitel základní školy ve Svratce. Malovat se učil u Ferdinanda Pochobradského a Gustava Macouna. V letech 1936-56 se zúčastnil pracemi 25 výstav, z toho bylo 6 souborných. Byl členem Syndikátu výtvarných umělců, od zřízení Fondu výtv.umělců nebyl organizován. Jeho inspiračním zdrojem byla Vysočina, především Svratecko. Na náměstí čp.23 vlastnil dům, kde žil a měl i ateliér. Patří k nejvýznamnějším amatérským malířům Vysočiny.
Bubeníček Jindřich—*13.7.1856 Kšely u Č.Brodu + 9.8.1935 Svratka
Tvorba tohoto malíře vycházela z české krajiny a je oslavou české země. Řadu námětů čerpal i z našeho okolí. V roce 1874 nastoupil jako absolvent vyšší reálky na malířskou akademii v Praze. Po absolvování akademie se věnoval především kresbě starých lidových staveb ve městech i na vsích. Ilustroval také poslední díl Sedláčkových „Hradů a zámků“. Do Svratky rád zajížděl -měl zde mnoho přátel a byl znám jako velký vlastenec. Ve slovníku výtvarných umělců je o něm napsáno: „Rád maloval pod širým nebem, zejména ve své zamilované Svratce, kde zastihla jej smrt v plné práci.“ Na restauraci U Šillerů má pamětní desku.
Bubeníček Ota—*31.10.1871 Praha-Uhříněves + 10.9.1962 Mladá Vožice
Malíř a loutkář, člen Jednoty umělců výtvarných. Inspiroval se motivy z Tater, Itálie a Dalmácie, ale hlavním těžištěm jeho tvorby byla česká krajina. Vytvářel také dekorace a loutky pro Loutkové divadlo umělecké výchovy, které v roce 1914 spoluzakládal. K malování ho přivedl jeho starší bratr Jindřich. Po litografické praxi v Praze jako 27letý (v r. 1898) byl přijat prof. Mařákem na malířskou akademii, do speciálky tohoto umělce. Absolvoval v roce 1903 a po malířských cestách Evropou se věnoval české krajině. Bubeníčkovy krajiny jsou milé, zalité sluncem, s malými chaloupkami krčícími se pod lesem. Rád se toulal českým venkovem, Valašskem i Vysočinou. Když se toulal a maloval v Krkonoších, svými dlouhými vousy a širákem byl místními obyvateli připodobňován k samotnému Krakonošovi. Ota Bubeníček se také objevil v roce 1933 ve filmu „U svatého Antoníčka“, kde hrál hlavní roli malíře Boreckého.
Fiala Josef—* 31.8.1882 Praha + 11.4.1963 Praha
Studoval na Akademii umění v Praze (1902-1907), kde byl žákem profesora Vojtěcha Hynaise, a na Královské bavorské akademii v Mnichově. Absolvoval studijní pobyty a cesty v Itálii, Francii a Anglii, ale zůstal věrný české krajině. Od 20. let jezdil na Svratecko, u Milovského rybníka si postavil chatu „Toscani“, kde pravidelně trávil letní měsíce a maloval krajinu Vysočiny. Byl vynikajícím krajinářem a figuralistou.
Fiala Zdeněk— * 6.7.1917 Praha +8.6.2004 Sněžné
Akademický malíř, krajinář a portrétista, který navázal na tvorbu svého otce. V letech 1934-39 studoval na pražské Akademii výtvarných umění, byl žákem Vratislava Nechleby a Josefa Loukoty. V jeho krajinách se zrcadlí proměnlivá nálada Vysočiny, přesvědčivě působí i jeho portréty. Od 2. poloviny 20. let jezdil se svým otcem na Svratecko, on sám si postavil srub v Podlesí. Konec svého života trávil ve Sněžném.
Hanych Rudolf— * 11.4.1906 Svratka, + 28.3.1994 Daňkovice
Pocházel ze zemědělské rodiny, absolvoval Hospodářskou školu v Hlinsku, vyučil se kolářem, sedlářem a brašnářem. V roce 1928 začal studoval na UMPRUM v Praze u prof. Hofbauera, od r.1931 na Akademii u prof. Nejedlého, kde ukončil studium v r.1935. Podnikl řadu studijních cest po českých zemích, byl též na Korsice, v Dalmácii nebo v Římě. Do smrti své matky v roce 1945 hospodařil na rodinném statku, poté se věnoval již jen malířství. Jeho tvorba je realistická, vychází z tradic české krajinářské školy. Zobrazuje krajinu v roční proměně v detailu i panoramatických pohledech. Měl rád Svratecko, zůstal mu věren životem i tvorbou. Lze o něm říci, že je v pravém slova smyslu „malířem Vysočiny“.
Hegr, Jindřich— * 19.3.1933 Svratouch + 9.12.2015
Vystudoval Akademii v prof. V.Rady, podnikl zahraniční studijní cesty do Francie, SSSR, Rakouska, Polska, Řecka. Měl řadu samostatných výstav. Jeho tvorba je plná meditativního zahledění, svým dílem se obrací k rodné Vysočině. Jindřich Hegr je také autorem tři metry dlouhého betlému z lipového dřeva, který tvořil v letech 1968-86 a je k vidělní v muzeu v Hlinsku.
Hlavín Jindřich *29.9.1877 Praha + 8.2.1958 Praha
Studoval Praze na UMPRUM u prof.Schikanedera, Dítěte, Maška, dále na vídeňské a mnichovské akademii. Věnoval se grafice, dekorativním obrazům. Vytvořil velké obrazy ze života českých patronů na fasádách a oknech kostela v Bohnicích. V roce 1922 studoval na vídeňské Akademii techniku restaurování u profesora Maurera, podnikl několik cest, např. do Itálie, kde studoval freskovou techniku a mozaiku. Byl také výborným restaurátorem starých obrazů. Do Svratky jezdil na letní byt do budovy dnešní pošty, má zde i pamětní desku.
Chocholáč Alois *7.1.1906 Nové Město na Moravě +3.6.1983 Brno
Byl synem obchodníka z Nového Města na Moravě, za manželku si vzal dceru svrateckého obchodníka Ludvíka Louba Annu. Na blízkých Milovech vystavěl u rybníka hotel-dnešní Milovská restaurace, po tchánovi pak převzal ve Svratce obchod. Stýkal se s malíři, kteří do Svratky jezdili a společně vybudovali nad Svratkou golfové hřiště. Od 50. let, kdy přišel o hotel i živnost, se věnoval tvorbě samorostů a plastik. Jeho výtvory byly vystavovány na mnoha výstavách v zahraničí, velký úspěch měly na Expo 58 v Bruselu. Navrhoval a vytvářel interiéry, například restaurace Oživlé dřevo v Praze na Strahově, restaurace Vysočina na Národní třídě nebo restaurace Déminka v Hradci Králové. Ve Svratce je jeho tvorba zastoupena v interiéru restaurace U Šillerů.
Chvojková-Trnková Helena * 27.10.1914 Linz + 24.1.1988 Praha
V letech 1930-36 studovala Státní umělecko-průmyslovou školu v Praze, v té době již publikovala kresby a literární příspěvky v novinách. V roce 1936 se provdala za Jiřího Trnku. Věnovala se ilustracím pro děti, ale také volné grafice, ex libris. Je autorkou knih Zuzanka objevuje svět a Život je příležitost k lásce, kde vzpomíná na své pobyty ve Svratce. V letech 2.světové války jezdila s dětmi k Peškovým na náměstí čp.84 a později také k Odehnalům čp.122 a Pailům čp.148.
Jambor, Josef— * 29.10.1887 Pohledec u Nového Města na Moravě, + 17.9.1964 Tišnov
Vyrůstal v početné rodině, o níž napsal románovou kroniku Soumrak rodu Jamborova. Navštěvoval gymnázium v Novém Městě n.M. Teprve v 27 letech vstoupil na Akademii, kde studoval u profesorů Loukotky, Bukovance a Švabinského. Po ukončení školy žil v Praze, podnikl mnoho studijních cest. Láska k Vysočině ho v roce 1927 vrátila zpět do Nového Města n.M., odkud se později odstěhoval do Tišnova. Je představitelem realistické krajinářské malby. Jeho tvorba je spjata převážně s Vysočinou, jeho chalupa na Blatinách byla vždy otevřena pro přátele.
Jelínek František Cína—*6.6.1882 Praha, + 3.2.1961 Praha
Narodil se jako syn hostinského. Vystudoval gymnázium v Křemencově ulici, pak uměleckou průmyslovku a Akademii. Studoval malbu u prof. Hynaise a prof. Ottenfelda. Do tajů malířského umění ho též zasvěcoval O. Bubeníček. Cína Jelínek patřil k přátelskému seskupení veselé party, kterou tvořili kromě něho O.Fiala, Raška a O.Bubeníček. Vykonal mnoho záslužného pro sport na Benecku. Byl totiž výborným sportovcem-lyžařem a cyklistou. Jeho tvorba je realistická a romantická. Své vzory viděl v Kavánovi, Mařákovi a Slavíčkovi, avšak nepodlehl jim. Na Vysočině, kde se poprvé objevil už v roce 1907, maloval hlavně na Křižánkách, kde také trávil letní měsíce. Rád maloval venku v přírodě, ale neměl rád civilizační prvky. Jeho krajina je plná dynamiky. Na Křižánkách si postavil chatu, kam do konce života jezdil a kde tvořil. Byl čestným občanem Křižánek a Benecka.
Jiřincová Ludmila * 9.5.1912 Praha + 22.1.1994 Praha
Studovala na soukromé malířské škole Rudolfa Vejrycha v Praze (1924 – 1934), na keramické škole v Bechyni (1935) a u prof. T. F. Šimona na AVU v Praze (1939). Věnovala se volné grafice (vytvořila přes 1200 grafických listů), ilustracím, kreslenému filmu, exlibris, známkové i plakátové tvorbě i malířství. Velmi silně vnímala hudbu, dlouhá léta ctila svého tchána skladatele Vítězslava Nováka a vyvinul se mezi nimi srdečný vztah skladatele obeznámeného s výtvarným uměním a malířky poučené v hudbě. Vzpomínky na dětství byly podkladem námětů čtyřiceti drobných akvarelů postav, vytvořených z lesních a polních plodů, květin a trav.
Kaván, František—* 10.9.1866 Lhota Víchovská u Jilemnice, + 16.12.1941 Libuň u Jičína
Studoval na Akademii umění v Praze (1890-1896), patřil k nejlepším Mařákovým žákům. Jeho krajina je poetická, z počátečního popisného realismu přechází v realismus lyrický. Plenérovou tvorbou se dostal do čela tehdejší krajinářské školy. V letech 1900-1941 absolvoval malířské pobyty v Českém ráji, na Vysočině (Vítanov a Svobodné Hamry u Hlinska) a v Podkrkonoší. Miloval krajinu Vysočiny, sám často říkával:“Všechno je to tu samá obloha“-když v obrazech vyjadřoval horskou krajinu. Mnoho motivů pro svou tvorbu čerpal právě v okolí Svratky, byl častým hostem obchodníka Jindřicha Bureše.
Kracík Fedor Antonín * 14.9.1899 Semily + 3.12.1945 Semily
Malíř-krajinář a grafik v Semilech. Byl žákem profesora Lenotra v Paříži v École des Beaux-Arts. Jeho oblíbenými motivy-v akvarelových perokresbách-byli pracující lidé na polích nebo vysočinská zima. Častěji než v Semilech se ale zdržoval ve Svratce.
Liebscher Karel *23.2.1851 Praha + 20.4.1906
Narodil se v rodině hospodářského úředníka, studoval na reálce v Mladé Boleslavi a architekturu na pražské technice. Pracoval jako asistent stavebního odboru. Ve třiceti letech musel pro zhoršení choroby opustit zaměstnání. Lékaři mu doporučili častý pobyt v přírodě. Na cestách po venkově se vrátil ke své zálibě – kresbě a malbě. V kreslení se zdokonalil ve škole prof. Lichtenfelse ve Vídni. Maloval v Istrii, prošel českým venkovem a navštívil i Bosnu a Hercegovinu. Vedle řady obrazů z cest uplatnil své osobité kresby vynikající především přesným popisem zobrazovaných míst v časopisech a knižních ilustracích. Spoluúčastnl se na ilustracích v knihách „Im fernen Osten“, „Die österreichisch–ungarische Monarchie in Wort und Bild“ (1894) „Čechy“ (1903), „Hrady, zámky a tvrze království Českého“ (1891), Holubova cestopisu z Jižní Afriky, a Štolbovy knihy o Americe. Podílel se na tvorbě dioramatu „Dobývání Prahy od Švédů 1648“ na jubilejní výstavě 1891.
Odvárka, Jan— * 15.3.1943 Dvůr Králové n.L.
Vystudoval UMPRUM, žije a tvoří ve Svratce. Do roku 1978 pracoval ve výtvarné propagaci. Je významným akvarelistou, který zobrazuje kraj kolem Svratky. Krajiny, zátiší, oleje, akvarely, olejové tempery mají typické barevné ladění a tónování. Je nutné připomenout také dřevěné plastiky nebo keramické kachle, které tvoří také součást jeho tvorby.
Polanský Jaroslav— * 14.1.1909 Herálec + 3.3.1970 Herálec
Krajinář, vystudoval Akademii výtvarných umění v letech 1945-1949. Většina jeho malířské tvorby je věnována krajině Vysočiny. Žil a tvořil v sousedním Herálci.
Schlosser Robert * 21.8.1880 Planá + 21.11.1943 Praha
Malíř a ilustrátor, vystudoval Umělecko-průmyslovou školu v Praze u profesorů Lišky a Jana Preislera. V letech 1900, 1907, 1910 vykonal studijní cesty po Itálii, Německu, Francii a Rumunsku. V jeho díle převažují pastelové portréty, obálky knih, lunety a plakáty a časté podobizny.
Skála Vít *18.1.1883 Praha-Kr.Vinohrady + 28.7.1967 Terezín
Malíř- krajinář a figuralista, pocházel z význačné malířské rodiny, studoval na pražské akademii u prof. Pirnera v letech 1899-1906, vystavoval v Londýně, Kodani a po republice, v letech 1936-39 byl redaktorem časopisu Loutkář. Vytvořil kolem 150 archů dekorací pro česká loutková divadla. V jeho malířské práci jsou významné studie ze Slovenska a Valašska.
Trnka Jiří— * 24.2.1912 Plzeň + 30.12.1969 Praha
Malíř a grafik, který rád jezdil se svou rodinou do Svratky. Již během studií na plzeňské reálce se seznámil s předním českým loutkářem profesorem Josefem Skupou a pracoval s ním v loutkovém divadle Feriálních osad v Plzni. Naučil se u něj loutkářskému výtvarnictví. V letech 1928 – 35 studoval na Uměleckoprůmyslové škole se zaměřením na užitou grafiku v ateliéru prof. Jaroslava Bendy. Do výtvarného života vstoupil především jako ilustrátor. Kromě ilustrací četných knih spolupracoval od roku 1939 jako scénograf s Národním divadlem. Trnka byl všestranně výtvarně nadaný jak umělecky tak i technicky. Kreslil např. stejně dobře pravou i levou rukou. Jeho rukopis si zamilovaly především děti, kterým dobře rozuměl. Navrhoval pro ně i hračky. Celou svou dosavadní práci zúročil a výborně uplatnil v kresleném a loutkovém filmu, jehož tradici u nás spolu s Karlem Zemanem a Hermínou Týrlovou založil a který dovedl ke světové proslulosti. V roce 1945 založil nejstarší a největší české studio kreslených filmů Bratři v triku. Nejvíce jej proslavily ilustrace ke Karafiátovým Broučkům a loutková verze Dobrého vojáka Švejka.
Wagner Karel—*18.7.1886 Pastviny + 25.1.1963 Kameničky
Malířství studoval soukromě u profesora Zahela a na Ukrajinské akademii v Praze. V bojích 1.světové války byl raněn, poté se věnoval plně malířství. Od roku 1942 tvořil v blízkých Kameničkách, maloval krajinu Vysočiny.