Historie rychlobruslení ve Svratce začala s otevřením přírodní rychlobruslařské dráhy v sezóně 1953-1954. Do té doby nebyla v ČSR jediná regulérní dráha. Závodilo se většinou na řekách a rybnících a ze začátku zimy trénovali i na Zimním stadio nu v Praze. Ale to nestačilo a pracovníci sekce rychlobruslení , především Alois Pik a Jaroslav Doubek hledali příhodné místo, kde by byla větší zima, ale zase ne příliš vysoko. Toto místo našli v roce 1953 ve Svratce, kde TJ Spartak zrovna stavěl nový stadion. K projektu lehkoatletické dráhy se přidružil i projekt první rychlobruslařské dráhy v ČSR. Členové Spartaku Svratka i místní občané brigádnicky pracovali na stavbě dráhy, přemístili 5100 m3 zeminy, zpracovali 580 m3 kamene, 12 vagónů písku, 28 vagónů škváry, apod. Hlavní zatěžkávací zkouška čekala stadion při zahájení provozu. Čerpadla stačila jen na údržbu ledu, dávala totiž jen 72 hl vody za h odinu, ale na vytvoření 25 cm vrstvy ledu bylo třeba výkon 22 000 hl/hod. Proto byly použity i čerpací stroje hasičských sborů.

V té době to byla dráha velmi dobrá, hned v první sezóně bylo překonáno 102 československých rekordů. Stálá regulérní dráha také umožnila čs.rychlobruslařům vstup na mezinárodní fórum. Prvním krokem byly 11.-13.2.1954 závody s rychlobruslaři NDR, Maďarska a Polska.

Postupně bylo zlepšeno technické vybavení, byla napojena silnější vodní čerpadla, instalováno výbojkové osvětlení, pořízeny dva traktory a samozřejmě vybudována tribuna.

TJ Mars Svratka se výkonostně zařadil k nejlepším rychlobruslařským oddílům v ČSR, Jarmila Šťastná a Jiří Schöppe, závodící za T J Spartak (Mars) Svratka, se stali několikrát mistry ČSR.

Bohužel nikdy nebyla vybudována dráha umělá, dost často se stávalo, že nebyla příznivá zima, a tak rychlobruslaři mohli trénovat jen pár dnů v roce nebo také vůbec. Proto čs. rychlobruslení začalo ztrácet krok se světovou špičkou. Velkého úspěchu docílil na ZOH 1988  v kanadském Calgary Jiří Kyncl, kdy zajel skvělé 16. místo na desetikilometrové trati, což byl, vzhledem k podmínkám, obrovský úspěch. Jeho trenérem již te hdy byl Petr Novák, odchovanec svrateckého rychlobruslení.

V roce 1991 byl stadion zatravněn a dráha se stěhovala vedle toho stávajícího. Její obvod-333 m-byl na hranici regulérnosti, ale každý rok se ledovalo a probíhaly tady tréninky i závody. Ještě v roce 1997 se plánoval asfaltový ovál, ale k jeho výstavbě už nedošlo. Navíc není ve Svratce již rychlobruslařské družstvo a proto se dráha již od roku  2004 neleduje. ..Sportovní svaz tvrdí, že neoplývá financemi, svratecký klub také ne. Svratecký obětavý ledař Jiří Schöppe, na jehož nadšení a probdělých nocích s promrzlýma rukama a se stříkající hadicí vody v zimě pražské vedení tohoto sportu u nás po desetiletí hřešilo, zemřel v roce 2010…  (z většiny citováno z www.martinasablikova.cz)

Na svratecké rychlobruslařské dráze začínal jak současný trenér Petr Novák, tak i jeho svěřenkyně a olympijská šampiónka Martina Sáblíková.