{"id":1448,"date":"2016-01-12T20:00:56","date_gmt":"2016-01-12T19:00:56","guid":{"rendered":"http:\/\/w2.svratka.cz\/?page_id=1448"},"modified":"2026-03-19T18:22:56","modified_gmt":"2026-03-19T17:22:56","slug":"umelci","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.svratka.cz\/?page_id=1448","title":{"rendered":"Um\u011blci"},"content":{"rendered":"

[vc_row][vc_column][vc_column_text css=““]Bal\u00ed\u010dek Karel<\/u><\/strong>–*31.10.1904 Chrast, + 25.3.1985 Da\u0148kovice<\/p>\n

\"KarelP\u016fsobil jako odborn\u00fd u\u010ditel a v\u00a0letech 1947-1961 \u0159editel z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly ve Svratce. Malovat se u\u010dil u Ferdinanda Pochobradsk\u00e9ho a Gustava Macouna. V letech 1936-56 se z\u00fa\u010dastnil pracemi 25 v\u00fdstav, z toho bylo 6 souborn\u00fdch. Byl \u010dlenem Syndik\u00e1tu v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f, od z\u0159\u00edzen\u00ed Fondu v\u00fdtv.um\u011blc\u016f nebyl organizov\u00e1n. Jeho inspira\u010dn\u00edm zdrojem byla Vyso\u010dina, p\u0159edev\u0161\u00edm Svratecko. Na n\u00e1m\u011bst\u00ed \u010dp.23 vlastnil d\u016fm, kde \u017eil a m\u011bl i ateli\u00e9r. Pat\u0159\u00ed k nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm amat\u00e9rsk\u00fdm mal\u00ed\u0159\u016fm Vyso\u010diny.<\/p>\n

 <\/p>\n

\n

Buben\u00ed\u010dek Jind\u0159ich<\/u>—<\/strong>*13.7.1856 K\u0161ely u \u010c.Brodu + 9.8.1935 Svratka<\/p>\n

\"Buben\u00ed\u010dekTvorba tohoto mal\u00ed\u0159e vych\u00e1zela z \u010desk\u00e9 krajiny a je oslavou \u010desk\u00e9 zem\u011b. \u0158adu n\u00e1m\u011bt\u016f \u010derpal i z na\u0161eho okol\u00ed. V\u00a0roce 1874 nastoupil jako absolvent vy\u0161\u0161\u00ed re\u00e1lky na mal\u00ed\u0159skou akademii v\u00a0Praze. Po absolvov\u00e1n\u00ed akademie se v\u011bnoval p\u0159edev\u0161\u00edm kresb\u011b star\u00fdch lidov\u00fdch staveb ve m\u011bstech i na vs\u00edch. Ilustroval tak\u00e9 posledn\u00ed d\u00edl Sedl\u00e1\u010dkov\u00fdch \u201eHrad\u016f a z\u00e1mk\u016f\u201c. Do Svratky r\u00e1d zaj\u00ed\u017ed\u011bl -m\u011bl zde mnoho p\u0159\u00e1tel a byl zn\u00e1m jako velk\u00fd vlastenec. Ve slovn\u00edku v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f je o n\u011bm naps\u00e1no: \u201eR\u00e1d maloval pod \u0161ir\u00fdm nebem, zejm\u00e9na ve sv\u00e9 zamilovan\u00e9 Svratce, kde zastihla jej smrt v\u00a0pln\u00e9 pr\u00e1ci.\u201c \u00a0Na restauraci U \u0160iller\u016f m\u00e1 pam\u011btn\u00ed desku.<\/p>\n

 <\/p>\n

\n

Buben\u00ed\u010dek Ota<\/u>—<\/strong>*31.10.1871 Praha-Uh\u0159\u00edn\u011bves + 10.9.1962 Mlad\u00e1 Vo\u017eice<\/p>\n

\"Buben\u00ed\u010dekMal\u00ed\u0159 a loutk\u00e1\u0159, \u010dlen Jednoty um\u011blc\u016f v\u00fdtvarn\u00fdch. Inspiroval se motivy z\u00a0Tater, It\u00e1lie a Dalm\u00e1cie, ale hlavn\u00edm t\u011b\u017ei\u0161t\u011bm jeho tvorby byla \u010desk\u00e1 krajina. Vytv\u00e1\u0159el tak\u00e9 dekorace a loutky pro Loutkov\u00e9 divadlo um\u011bleck\u00e9 v\u00fdchovy, kter\u00e9 v\u00a0roce 1914 spoluzakl\u00e1dal. K malov\u00e1n\u00ed ho p\u0159ivedl jeho star\u0161\u00ed bratr Jind\u0159ich. Po litografick\u00e9 praxi v Praze jako 27let\u00fd (v r. 1898) byl p\u0159ijat prof. Ma\u0159\u00e1kem na mal\u00ed\u0159skou akademii, do speci\u00e1lky tohoto um\u011blce. Absolvoval v roce 1903 a po mal\u00ed\u0159sk\u00fdch cest\u00e1ch Evropou se v\u011bnoval \u010desk\u00e9 krajin\u011b. Buben\u00ed\u010dkovy krajiny jsou mil\u00e9, zalit\u00e9 sluncem, s mal\u00fdmi chaloupkami kr\u010d\u00edc\u00edmi se pod lesem. R\u00e1d se toulal \u010desk\u00fdm venkovem, Vala\u0161skem i Vyso\u010dinou. Kdy\u017e se toulal a maloval v Krkono\u0161\u00edch, sv\u00fdmi dlouh\u00fdmi vousy a \u0161ir\u00e1kem byl m\u00edstn\u00edmi obyvateli p\u0159ipodob\u0148ov\u00e1n k samotn\u00e9mu Krakono\u0161ovi. Ota Buben\u00ed\u010dek se tak\u00e9 objevil v\u00a0roce 1933 ve filmu \u201eU svat\u00e9ho Anton\u00ed\u010dka\u201c, kde hr\u00e1l hlavn\u00ed roli mal\u00ed\u0159e Boreck\u00e9ho.<\/p>\n

\n

Fiala Josef<\/u>—<\/strong>* 31.8.1882 Praha + 11.4.1963 Praha<\/p>\n

\"\"<\/a>Studoval na Akademii um\u011bn\u00ed v Praze (1902-1907), kde byl \u017e\u00e1kem profesora Vojt\u011bcha Hynaise, \u00a0a na Kr\u00e1lovsk\u00e9 bavorsk\u00e9 akademii v Mnichov\u011b. Absolvoval studijn\u00ed pobyty a cesty v\u00a0It\u00e1lii, Francii a Anglii, ale z\u016fstal v\u011brn\u00fd \u010desk\u00e9 krajin\u011b. Od 20. let jezdil na Svratecko, u Milovsk\u00e9ho rybn\u00edka si postavil chatu \u201eToscani\u201c, kde pravideln\u011b tr\u00e1vil letn\u00ed m\u011bs\u00edce a maloval krajinu Vyso\u010diny. Byl vynikaj\u00edc\u00edm krajin\u00e1\u0159em a figuralistou.<\/p>\n

 <\/p>\n

\n

Fiala Zden\u011bk<\/u>— <\/strong>* 6.7.1917 Praha +8.6.2004 Sn\u011b\u017en\u00e9<\/p>\n

Akademick\u00fd mal\u00ed\u0159, krajin\u00e1\u0159 a portr\u00e9tista, kter\u00fd nav\u00e1zal na tvorbu sv\u00e9ho otce. V\u00a0letech 1934-39 studoval na pra\u017esk\u00e9 Akademii v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed, byl \u017e\u00e1kem Vratislava Nechleby a Josefa Loukoty. V\u00a0jeho krajin\u00e1ch se zrcadl\u00ed prom\u011bnliv\u00e1 n\u00e1lada Vyso\u010diny, p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b p\u016fsob\u00ed i jeho portr\u00e9ty. Od 2. poloviny 20. let jezdil se sv\u00fdm otcem na Svratecko, on s\u00e1m si postavil srub v\u00a0Podles\u00ed. Konec sv\u00e9ho \u017eivota tr\u00e1vil ve Sn\u011b\u017en\u00e9m.<\/p>\n

\n

Hanych Rudolf<\/u>— <\/strong>* 11.4.1906 Svratka, + 28.3.1994 Da\u0148kovice<\/p>\n

\"\"<\/a>Poch\u00e1zel ze zem\u011bd\u011blsk\u00e9 rodiny, absolvoval Hospod\u00e1\u0159skou \u0161kolu v Hlinsku, vyu\u010dil se kol\u00e1\u0159em, sedl\u00e1\u0159em a bra\u0161n\u00e1\u0159em. V roce 1928 za\u010dal studoval na UMPRUM v Praze u prof. Hofbauera, od r.1931 na Akademii u prof. Nejedl\u00e9ho, kde ukon\u010dil studium v r.1935. Podnikl \u0159adu studijn\u00edch cest po \u010desk\u00fdch zem\u00edch, byl t\u00e9\u017e na Korsice, v Dalm\u00e1cii nebo v \u0158\u00edm\u011b. Do smrti sv\u00e9 matky v roce 1945 hospoda\u0159il na rodinn\u00e9m statku, pot\u00e9 se v\u011bnoval ji\u017e jen mal\u00ed\u0159stv\u00ed. Jeho tvorba je realistick\u00e1, vych\u00e1z\u00ed z tradic \u010desk\u00e9 krajin\u00e1\u0159sk\u00e9 \u0161koly. Zobrazuje krajinu v ro\u010dn\u00ed prom\u011bn\u011b v detailu i panoramatick\u00fdch pohledech. M\u011bl r\u00e1d Svratecko, z\u016fstal mu v\u011bren \u017eivotem i tvorbou. Lze o n\u011bm \u0159\u00edci, \u017ee je v prav\u00e9m slova smyslu \u201emal\u00ed\u0159em Vyso\u010diny\u201c.<\/p>\n

\n

Hegr, Jind\u0159ich<\/u>— <\/strong>* 19.3.1933 Svratouch + 9.12.2015<\/p>\n

\"Jind\u0159ichVystudoval Akademii v prof. V.Rady, podnikl zahrani\u010dn\u00ed studijn\u00ed cesty do Francie, SSSR, Rakouska, Polska, \u0158ecka. M\u011bl \u0159adu samostatn\u00fdch v\u00fdstav. Jeho tvorba je pln\u00e1 meditativn\u00edho zahled\u011bn\u00ed, sv\u00fdm d\u00edlem se obrac\u00ed k\u00a0rodn\u00e9 Vyso\u010din\u011b. Jind\u0159ich Hegr je tak\u00e9 autorem t\u0159i metry dlouh\u00e9ho betl\u00e9mu z\u00a0lipov\u00e9ho d\u0159eva, kter\u00fd tvo\u0159il v\u00a0letech 1968-86 a je k vid\u011bln\u00ed v muzeu v Hlinsku.<\/p>\n

 <\/p>\n

\n

Hlav\u00edn Jind\u0159ich<\/u> *<\/strong>29.9.1877 Praha + 8.2.1958 Praha<\/p>\n

Studoval Praze na UMPRUM u prof.Schikanedera, D\u00edt\u011bte, Ma\u0161ka, d\u00e1le na v\u00edde\u0148sk\u00e9 a mnichovsk\u00e9 akademii. V\u011bnoval se grafice, dekorativn\u00edm obraz\u016fm. Vytvo\u0159il velk\u00e9 obrazy ze \u017eivota \u010desk\u00fdch patron\u016f na fas\u00e1d\u00e1ch a oknech kostela v\u00a0Bohnic\u00edch. V\u00a0roce 1922 studoval na v\u00edde\u0148sk\u00e9 Akademii techniku restaurov\u00e1n\u00ed u profesora Maurera, podnikl n\u011bkolik cest, nap\u0159. do It\u00e1lie, kde studoval freskovou techniku a mozaiku. Byl tak\u00e9 v\u00fdborn\u00fdm restaur\u00e1torem star\u00fdch obraz\u016f. Do Svratky jezdil na letn\u00ed byt do budovy dne\u0161n\u00ed po\u0161ty, m\u00e1 zde i pam\u011btn\u00ed desku.<\/p>\n

\n

Chochol\u00e1\u010d Alois<\/u>\u00a0 <\/strong>*7.1.1906 Nov\u00e9 M\u011bsto na Morav\u011b\u00a0 +3.6.1983 Brno<\/p>\n

\"Chochol\u00e1\u010dovi\"Byl synem obchodn\u00edka z\u00a0Nov\u00e9ho M\u011bsta na Morav\u011b, za man\u017eelku si vzal dceru svrateck\u00e9ho obchodn\u00edka Ludv\u00edka Louba Annu. Na bl\u00edzk\u00fdch Milovech vystav\u011bl u rybn\u00edka hotel-dne\u0161n\u00ed Milovsk\u00e1 restaurace, po tch\u00e1novi pak p\u0159evzal ve Svratce obchod. St\u00fdkal se s\u00a0mal\u00ed\u0159i, kte\u0159\u00ed do Svratky jezdili a spole\u010dn\u011b vybudovali nad Svratkou golfov\u00e9 h\u0159i\u0161t\u011b. Od 50. let, kdy p\u0159i\u0161el o hotel i \u017eivnost, se v\u011bnoval tvorb\u011b samorost\u016f a plastik. Jeho v\u00fdtvory byly vystavov\u00e1ny na mnoha v\u00fdstav\u00e1ch v\u00a0zahrani\u010d\u00ed, velk\u00fd \u00fasp\u011bch m\u011bly na Expo 58 v\u00a0Bruselu. Navrhoval a vytv\u00e1\u0159el interi\u00e9ry, nap\u0159\u00edklad restaurace O\u017eivl\u00e9 d\u0159evo v\u00a0Praze na Strahov\u011b, restaurace Vyso\u010dina na N\u00e1rodn\u00ed t\u0159\u00edd\u011b nebo restaurace D\u00e9minka v\u00a0Hradci Kr\u00e1lov\u00e9. Ve Svratce je jeho tvorba zastoupena v\u00a0interi\u00e9ru restaurace U \u0160iller\u016f.<\/p>\n

\n

Chvojkov\u00e1-Trnkov\u00e1 Helena<\/u> <\/strong>* 27.10.1914 Linz + 24.1.1988 Praha<\/p>\n

\"HelenaV\u00a0letech 1930-36 studovala St\u00e1tn\u00ed um\u011blecko-pr\u016fmyslovou \u0161kolu v\u00a0Praze, v\u00a0t\u00e9 dob\u011b ji\u017e publikovala kresby a liter\u00e1rn\u00ed p\u0159\u00edsp\u011bvky v\u00a0novin\u00e1ch. V\u00a0roce 1936 se provdala za Ji\u0159\u00edho Trnku. V\u011bnovala se ilustrac\u00edm pro d\u011bti, ale tak\u00e9 voln\u00e9 grafice, ex libris. Je autorkou knih Zuzanka objevuje sv\u011bt a \u017divot je p\u0159\u00edle\u017eitost k\u00a0l\u00e1sce, kde vzpom\u00edn\u00e1 na sv\u00e9 pobyty ve Svratce. V\u00a0letech 2.sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky jezdila s\u00a0d\u011btmi k\u00a0Pe\u0161kov\u00fdm na n\u00e1m\u011bst\u00ed \u010dp.84 a pozd\u011bji tak\u00e9 k\u00a0Odehnal\u016fm \u010dp.122 a Pail\u016fm \u010dp.148.<\/p>\n

 <\/p>\n

\n

Jambor, Josef<\/u>— <\/strong>* 29.10.1887 Pohledec u Nov\u00e9ho M\u011bsta na Morav\u011b, + 17.9.1964 Ti\u0161nov<\/p>\n

\"\"<\/a>Vyr\u016fstal v po\u010detn\u00e9 rodin\u011b, o n\u00ed\u017e napsal rom\u00e1novou kroniku Soumrak rodu Jamborova. Nav\u0161t\u011bvoval gymn\u00e1zium v Nov\u00e9m M\u011bst\u011b n.M. Teprve v 27 letech vstoupil na Akademii, kde studoval u profesor\u016f Loukotky, Bukovance a \u0160vabinsk\u00e9ho. Po ukon\u010den\u00ed \u0161koly \u017eil v Praze, podnikl mnoho studijn\u00edch cest. L\u00e1ska k Vyso\u010din\u011b ho v roce 1927 vr\u00e1tila zp\u011bt do Nov\u00e9ho M\u011bsta n.M., odkud se pozd\u011bji odst\u011bhoval do Ti\u0161nova. Je p\u0159edstavitelem realistick\u00e9 krajin\u00e1\u0159sk\u00e9 malby. Jeho tvorba je spjata p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b s Vyso\u010dinou, jeho chalupa na Blatin\u00e1ch byla v\u017edy otev\u0159ena pro p\u0159\u00e1tele.<\/p>\n

\n

Jel\u00ednek Franti\u0161ek C\u00edna<\/u>—<\/strong>*6.6.1882 Praha, + 3.2.1961 Praha<\/p>\n

\"C\u00ednaNarodil se jako syn hostinsk\u00e9ho. Vystudoval gymn\u00e1zium v K\u0159emencov\u011b ulici, pak um\u011bleckou pr\u016fmyslovku a Akademii. Studoval malbu u prof. Hynaise a prof. Ottenfelda. Do taj\u016f mal\u00ed\u0159sk\u00e9ho um\u011bn\u00ed ho t\u00e9\u017e zasv\u011bcoval O. Buben\u00ed\u010dek. C\u00edna Jel\u00ednek pat\u0159il k p\u0159\u00e1telsk\u00e9mu seskupen\u00ed vesel\u00e9 party, kterou tvo\u0159ili krom\u011b n\u011bho O.Fiala, Ra\u0161ka a O.Buben\u00ed\u010dek. Vykonal mnoho z\u00e1slu\u017en\u00e9ho pro sport na Benecku. Byl toti\u017e v\u00fdborn\u00fdm sportovcem-ly\u017ea\u0159em a cyklistou. Jeho tvorba je realistick\u00e1 a romantick\u00e1. Sv\u00e9 vzory vid\u011bl v Kav\u00e1novi, Ma\u0159\u00e1kovi a Slav\u00ed\u010dkovi, av\u0161ak nepodlehl jim. Na Vyso\u010din\u011b, kde se poprv\u00e9 objevil u\u017e v\u00a0roce 1907, maloval hlavn\u011b na K\u0159i\u017e\u00e1nk\u00e1ch, kde tak\u00e9 tr\u00e1vil letn\u00ed m\u011bs\u00edce. R\u00e1d maloval venku v p\u0159\u00edrod\u011b, ale nem\u011bl r\u00e1d civiliza\u010dn\u00ed prvky. Jeho krajina je pln\u00e1 dynamiky. Na K\u0159i\u017e\u00e1nk\u00e1ch si postavil chatu, kam do konce \u017eivota jezdil a kde tvo\u0159il. Byl \u010destn\u00fdm ob\u010danem K\u0159i\u017e\u00e1nek a Benecka.<\/p>\n

\n

Ji\u0159incov\u00e1 Ludmila<\/u> * 9.5.1912 Praha\u00a0 + 22.1.1994 Praha<\/strong><\/p>\n

\"Ji\u0159incov\u00e1Studovala na soukrom\u00e9 mal\u00ed\u0159sk\u00e9 \u0161kole Rudolfa Vejrycha v Praze (1924 – 1934), na keramick\u00e9 \u0161kole v Bechyni (1935) a u prof. T. F. \u0160imona na AVU v Praze (1939). V\u011bnovala se voln\u00e9 grafice (vytvo\u0159ila p\u0159es 1200 grafick\u00fdch list\u016f), ilustrac\u00edm, kreslen\u00e9mu filmu, exlibris, zn\u00e1mkov\u00e9 i plak\u00e1tov\u00e9 tvorb\u011b i mal\u00ed\u0159stv\u00ed. Velmi siln\u011b vn\u00edmala hudbu, dlouh\u00e1 l\u00e9ta ctila sv\u00e9ho tch\u00e1na skladatele V\u00edt\u011bzslava Nov\u00e1ka a vyvinul se mezi nimi srde\u010dn\u00fd vztah skladatele obezn\u00e1men\u00e9ho s v\u00fdtvarn\u00fdm um\u011bn\u00edm a mal\u00ed\u0159ky pou\u010den\u00e9 v hudb\u011b. Vzpom\u00ednky na d\u011btstv\u00ed byly podkladem n\u00e1m\u011bt\u016f \u010dty\u0159iceti drobn\u00fdch akvarel\u016f postav, vytvo\u0159en\u00fdch z lesn\u00edch a poln\u00edch plod\u016f, kv\u011btin a trav.<\/p>\n

\n

Kav\u00e1n, Franti\u0161ek<\/u>—<\/strong>* 10.9.1866 Lhota V\u00edchovsk\u00e1 u Jilemnice, + 16.12.1941 Libu\u0148 u Ji\u010d\u00edna<\/p>\n

\"\"<\/a>Studoval na Akademii um\u011bn\u00ed v\u00a0Praze (1890-1896), pat\u0159il k nejlep\u0161\u00edm Ma\u0159\u00e1kov\u00fdm \u017e\u00e1k\u016fm. Jeho krajina je poetick\u00e1, z po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edho popisn\u00e9ho realismu p\u0159ech\u00e1z\u00ed v realismus lyrick\u00fd. Plen\u00e9rovou tvorbou se dostal do \u010dela tehdej\u0161\u00ed krajin\u00e1\u0159sk\u00e9 \u0161koly. V letech 1900-1941 absolvoval mal\u00ed\u0159sk\u00e9 pobyty v \u010cesk\u00e9m r\u00e1ji, na Vyso\u010din\u011b (V\u00edtanov a Svobodn\u00e9 Hamry u Hlinska) a v Podkrkono\u0161\u00ed. Miloval krajinu Vyso\u010diny, s\u00e1m \u010dasto \u0159\u00edk\u00e1val:\u201cV\u0161echno je to tu sam\u00e1 obloha\u201c-kdy\u017e v\u00a0obrazech vyjad\u0159oval horskou krajinu. Mnoho motiv\u016f pro svou tvorbu \u010derpal pr\u00e1v\u011b v\u00a0okol\u00ed Svratky, byl \u010dast\u00fdm hostem obchodn\u00edka Jind\u0159icha Bure\u0161e.<\/p>\n

\n

\"F.A.Krac\u00edk\"<\/p>\n

Kra<\/u><\/strong>c\u00edk Fedor Anton\u00edn<\/u> <\/strong>* 14.9.1899 Semily\u00a0 + 3.12.1945 Semily<\/p>\n

Mal\u00ed\u0159-krajin\u00e1\u0159 a grafik v\u00a0Semilech. Byl \u017e\u00e1kem profesora Lenotra v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei v\u00a0\u00c9cole des Beaux-Arts. Jeho obl\u00edben\u00fdmi motivy-v akvarelov\u00fdch perokresb\u00e1ch-byli pracuj\u00edc\u00ed lid\u00e9 na pol\u00edch nebo vyso\u010dinsk\u00e1 zima. \u010cast\u011bji ne\u017e v\u00a0Semilech se ale zdr\u017eoval ve Svratce.<\/p>\n

\n

Liebscher Karel<\/u> <\/strong>*23.2.1851 Praha\u00a0 + 20.4.1906<\/p>\n

\"\"<\/a>Narodil se v rodin\u011b hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho \u00fa\u0159edn\u00edka, studoval na re\u00e1lce v Mlad\u00e9 Boleslavi a architekturu na pra\u017esk\u00e9 technice. Pracoval jako asistent stavebn\u00edho odboru. Ve t\u0159iceti letech musel pro zhor\u0161en\u00ed choroby opustit zam\u011bstn\u00e1n\u00ed. L\u00e9ka\u0159i mu doporu\u010dili \u010dast\u00fd pobyt v p\u0159\u00edrod\u011b. Na cest\u00e1ch po venkov\u011b se vr\u00e1til ke sv\u00e9 z\u00e1lib\u011b \u2013 kresb\u011b a malb\u011b. V kreslen\u00ed se zdokonalil ve \u0161kole prof. Lichtenfelse ve V\u00eddni. Maloval v Istrii, pro\u0161el \u010desk\u00fdm venkovem a nav\u0161t\u00edvil i Bosnu a Hercegovinu. Vedle \u0159ady obraz\u016f z cest uplatnil sv\u00e9 osobit\u00e9 kresby vynikaj\u00edc\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm p\u0159esn\u00fdm popisem zobrazovan\u00fdch m\u00edst v \u010dasopisech a kni\u017en\u00edch ilustrac\u00edch. Spolu\u00fa\u010dastnl se na ilustrac\u00edch v knih\u00e1ch \u201eIm fernen Osten\u201c, \u201eDie \u00f6sterreichisch\u2013ungarische Monarchie in Wort und Bild\u201c (1894) \u201e\u010cechy\u201c (1903), \u201eHrady, z\u00e1mky a tvrze kr\u00e1lovstv\u00ed \u010cesk\u00e9ho\u201c (1891), Holubova cestopisu z Ji\u017en\u00ed Afriky, a \u0160tolbovy knihy o Americe. Pod\u00edlel se na tvorb\u011b dioramatu \u201eDob\u00fdv\u00e1n\u00ed Prahy od \u0160v\u00e9d\u016f 1648\u201c na jubilejn\u00ed v\u00fdstav\u011b 1891.<\/p>\n

\n

Odv\u00e1rka, Jan<\/u>— <\/strong>* 15.3.1943 Dv\u016fr Kr\u00e1lov\u00e9 n.L. +13.6.2025 Svratka<\/p>\n

\"JanVystudoval UMPRUM, \u017eil a tvo\u0159il ve Svratce. Do roku 1978 pracoval ve v\u00fdtvarn\u00e9 propagaci. Byl jedn\u00edm z nejlep\u0161\u00edch akvarelist\u016f, zobrazoval kr\u00e1sy kraje v \u0161irok\u00e9m okol\u00ed Svratky. Krajiny, z\u00e1ti\u0161\u00ed, oleje, akvarely, olejov\u00e9 tempery maj\u00ed typick\u00e9 barevn\u00e9 lad\u011bn\u00ed a t\u00f3nov\u00e1n\u00ed. Je nutn\u00e9 p\u0159ipomenout tak\u00e9 d\u0159ev\u011bn\u00e9 plastiky nebo keramick\u00e9 kachle, kter\u00e9 tvo\u0159\u00ed tak\u00e9 sou\u010d\u00e1st jeho tvorby.<\/p>\n

 <\/p>\n

\n

Polansk\u00fd Jaroslav<\/u>— <\/strong>* 14.1.1909 Her\u00e1lec\u00a0 + 3.3.1970 Her\u00e1lec<\/p>\n

Krajin\u00e1\u0159, vystudoval Akademii v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed v\u00a0letech 1945-1949. V\u011bt\u0161ina jeho mal\u00ed\u0159sk\u00e9 tvorby je v\u011bnov\u00e1na krajin\u011b Vyso\u010diny. \u017dil a tvo\u0159il v\u00a0sousedn\u00edm Her\u00e1lci.<\/p>\n

\n

Schloss<\/u><\/strong>\"\"<\/a>er Robert<\/u> \u00a0\u00a0<\/strong>* 21.8.1880 Plan\u00e1\u00a0 + 21.11.1943 Praha<\/p>\n

Mal\u00ed\u0159 a ilustr\u00e1tor, vystudoval Um\u011blecko-pr\u016fmyslovou \u0161kolu v\u00a0Praze u profesor\u016f Li\u0161ky a Jana Preislera. V\u00a0letech 1900, 1907, 1910 vykonal studijn\u00ed cesty po It\u00e1lii, N\u011bmecku, Francii a Rumunsku. V\u00a0jeho d\u00edle p\u0159eva\u017euj\u00ed pastelov\u00e9 portr\u00e9ty, ob\u00e1lky knih, lunety a plak\u00e1ty a \u010dast\u00e9 podobizny.<\/p>\n

 <\/p>\n

\n

Sk\u00e1la V\u00edt<\/u>\u00a0\u00a0\u00a0 <\/strong>*18.1.1883 Praha-Kr.Vinohrady + 28.7.1967 Terez\u00edn<\/p>\n

Mal\u00ed\u0159- krajin\u00e1\u0159 a figuralista, poch\u00e1zel z v\u00fdzna\u010dn\u00e9 mal\u00ed\u0159sk\u00e9 rodiny, studoval na pra\u017esk\u00e9 akademii u prof. Pirnera v\u00a0letech 1899-1906, vystavoval v Lond\u00fdn\u011b, Kodani\u00a0\u00a0a po republice, v letech 1936-39 byl redaktorem \u010dasopisu Loutk\u00e1\u0159. Vytvo\u0159il kolem 150 arch\u016f dekorac\u00ed pro \u010desk\u00e1 loutkov\u00e1 divadla. V jeho mal\u00ed\u0159sk\u00e9 pr\u00e1ci jsou v\u00fdznamn\u00e9 studie ze Slovenska a Vala\u0161ska.<\/p>\n

\n

Trnka Ji\u0159\u00ed<\/u>— <\/strong>* 24.2.1912 Plze\u0148 + 30.12.1969 Praha<\/p>\n

\"\"<\/a>Mal\u00ed\u0159 a grafik, kter\u00fd r\u00e1d jezdil se svou rodinou do Svratky. \u00a0Ji\u017e b\u011bhem studi\u00ed na plze\u0148sk\u00e9 re\u00e1lce se sezn\u00e1mil s p\u0159edn\u00edm \u010desk\u00fdm loutk\u00e1\u0159em profesorem Josefem Skupou a pracoval s n\u00edm v loutkov\u00e9m divadle Feri\u00e1ln\u00edch osad v Plzni. Nau\u010dil se u n\u011bj loutk\u00e1\u0159sk\u00e9mu v\u00fdtvarnictv\u00ed. V letech 1928 – 35 studoval na Um\u011bleckopr\u016fmyslov\u00e9 \u0161kole se zam\u011b\u0159en\u00edm na u\u017eitou grafiku v ateli\u00e9ru prof. Jaroslava Bendy. Do v\u00fdtvarn\u00e9ho \u017eivota vstoupil p\u0159edev\u0161\u00edm jako ilustr\u00e1tor. Krom\u011b ilustrac\u00ed \u010detn\u00fdch knih spolupracoval od roku 1939 jako sc\u00e9nograf s N\u00e1rodn\u00edm divadlem. Trnka byl v\u0161estrann\u011b v\u00fdtvarn\u011b nadan\u00fd jak um\u011blecky tak i technicky. Kreslil nap\u0159. stejn\u011b dob\u0159e pravou i levou rukou. Jeho rukopis si zamilovaly p\u0159edev\u0161\u00edm d\u011bti, kter\u00fdm dob\u0159e rozum\u011bl. Navrhoval pro n\u011b i hra\u010dky. Celou svou dosavadn\u00ed pr\u00e1ci z\u00faro\u010dil a v\u00fdborn\u011b uplatnil v kreslen\u00e9m a loutkov\u00e9m filmu, jeho\u017e tradici u n\u00e1s spolu s Karlem Zemanem a Herm\u00ednou T\u00fdrlovou zalo\u017eil a kter\u00fd dovedl ke sv\u011btov\u00e9 proslulosti. V roce 1945 zalo\u017eil nejstar\u0161\u00ed a nejv\u011bt\u0161\u00ed \u010desk\u00e9 studio kreslen\u00fdch film\u016f Brat\u0159i v triku. Nejv\u00edce jej proslavily ilustrace ke Karafi\u00e1tov\u00fdm Brou\u010dk\u016fm a loutkov\u00e1 verze Dobr\u00e9ho voj\u00e1ka \u0160vejka.<\/p>\n

\n

Wagner Karel<\/u>—<\/strong>*18.7.1886 Pastviny + 25.1.1963 Kameni\u010dky<\/p>\n

Mal\u00ed\u0159stv\u00ed studoval soukrom\u011b u profesora Zahela a na Ukrajinsk\u00e9 akademii v\u00a0Praze. V\u00a0boj\u00edch 1.sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byl ran\u011bn, pot\u00e9 se v\u011bnoval pln\u011b mal\u00ed\u0159stv\u00ed. Od roku 1942 tvo\u0159il v\u00a0bl\u00edzk\u00fdch Kameni\u010dk\u00e1ch, maloval krajinu Vyso\u010diny.[\/vc_column_text][\/vc_column][\/vc_row]\n<\/div>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

[vc_row][vc_column][vc_column_text css=““]Bal\u00ed\u010dek Karel–*31.10.1904 Chrast, + 25.3.1985 Da\u0148kovice P\u016fsobil jako odborn\u00fd u\u010ditel a v\u00a0letech 1947-1961 \u0159editel z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly ve Svratce. Malovat se u\u010dil u Ferdinanda Pochobradsk\u00e9ho a Gustava Macouna. V letech 1936-56 se z\u00fa\u010dastnil pracemi 25 v\u00fdstav, z toho bylo 6 souborn\u00fdch. Byl \u010dlenem Syndik\u00e1tu v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011blc\u016f, od z\u0159\u00edzen\u00ed Fondu v\u00fdtv.um\u011blc\u016f nebyl organizov\u00e1n. Jeho inspira\u010dn\u00edm zdrojem […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-1448","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.svratka.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/1448","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.svratka.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.svratka.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.svratka.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.svratka.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=1448"}],"version-history":[{"count":27,"href":"https:\/\/www.svratka.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/1448\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":9588,"href":"https:\/\/www.svratka.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/1448\/revisions\/9588"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.svratka.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=1448"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}