{"id":1444,"date":"2016-01-12T19:40:47","date_gmt":"2016-01-12T18:40:47","guid":{"rendered":"http:\/\/w2.svratka.cz\/?page_id=1444"},"modified":"2026-03-23T11:33:55","modified_gmt":"2026-03-23T10:33:55","slug":"rodaci","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.svratka.cz\/?page_id=1444","title":{"rendered":"Rod\u00e1ci"},"content":{"rendered":"

[vc_row][vc_column][vc_column_text css=““]\n

J. V. Pleva, <\/strong>spisovatel<\/em><\/h3>\n

Mora\"\"<\/a><\/strong>vsk\u00e1 Svratka, d\u0159\u00edve samostatn\u00e1 \u010d\u00e1st obce \u010d\u00edtaj\u00edc\u00ed n\u011bkolik chalup a n\u011bkolik des\u00edtek obyvatel, je rodi\u0161t\u011bm zn\u00e1m\u00e9ho spisovatele Josefa V\u011brom\u00edra Plevy \/12.8.1899 – 7.9.1985\/. Narodil se v chalup\u011b sv\u00e9ho str\u00fdce a prarodi\u010d\u016f Z\u00e1st\u011brov\u00fdch \u010d.31 . Rodi\u010de byli Antonie Plevov\u00e1, rozen\u00e1 Z\u00e1st\u011brov\u00e1 z Moravsk\u00e9 Svratky, a otec Josef Pleva ze Skrej\u0161ova.<\/p>\n

\u00a0S Plevov\u00fdm jm\u00e9nem je spjata cel\u00e1 \u0159ada m\u011bst a obc\u00ed na Vyso\u010din\u011b, proto\u017ee Plevovi se \u010dasto st\u011bhovali. \u017dili v Poln\u00e9, v S\u00e1zav\u011b, v obci Rovn\u00e9 u Nov\u00e9ho M\u011bsta na Morav\u011b, st\u011bhovali se do \u017d\u010f\u00e1ru nad S\u00e1zavou, pak zase do Rad\u0148ovic. Do t\u00e9to obce p\u0159ejmenovan\u00e9 na Radobylice situoval Pleva prvn\u00ed kapitoly sv\u00e9 nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed knihy Mal\u00fd Bobe\u0161, v n\u00ed\u017e se objevuj\u00ed jen n\u011bkter\u00e9 \u017eivotopisn\u00e9 \u00fadaje.<\/p>\n

Do Svratky se pak vr\u00e1til jako mlad\u00fd chlapec, u mistra Anton\u00edna B\u00e1lka se vyu\u010dil kniha\u0159em. Po vyu\u010den\u00ed pracoval Pleva jako posunova\u010d ve \u017d\u010f\u00e1ru nad S\u00e1zavou, pak jako kniha\u0159 v Moravsk\u00fdch Bud\u011bjovic\u00edch. V roce 1917 byl odveden a posl\u00e1n bojovat na italskou frontu. Po\u010d\u00e1tkem roku 1918 dezertoval, byl uv\u011bzn\u011bn a eskortov\u00e1n zp\u011bt. Pod dojmem v\u00e1le\u010dn\u00fdch z\u00e1\u017eitk\u016f vznik\u00e1 pozd\u011bji kniha Eskorta. Po v\u00e1lce pracoval Pleva op\u011bt jako kniha\u0159 v Nov\u00e9m M\u011bst\u011b na Morav\u011b a po slo\u017een\u00ed zkou\u0161ek ze v\u0161ech t\u0159\u00edd m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161koly vystudoval u\u010ditelsk\u00fd \u00fastav v \u010c\u00e1slavi. Jako u\u010ditel u\u010dil na mnoha \u0161kol\u00e1ch – na K\u0159i\u017e\u00e1nk\u00e1ch, v Bohu\u0148ov\u011b, v Karas\u00edn\u011b, v Rapotic\u00edch, na Pod\u0159ipsku a v Brn\u011b. Od roku 1930 \u017eil Pleva v Brn\u011b. V roce 1934 vydal dobrodru\u017en\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh z Vyso\u010diny Ho\u0161i s dynamitem a n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku vy\u0161el nau\u010dn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh o kolob\u011bhu vody v p\u0159\u00edrod\u011b Kapka vody. V roce 1937 opustil Pleva \u0159ady u\u010ditelstva a v\u011bnoval se pr\u00e1ci v \u010ceskoslovensk\u00e9m rozhlase. Krom\u011b n\u011bkolika let pra\u017esk\u00e9ho pobytu \u017eil st\u00e1le v Brn\u011b. Na jeho rodn\u00e9m domku byla p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti rod\u00e1kov\u00fdch osmdes\u00e1t\u00fdch narozenin odhalena pam\u011btn\u00ed deska. Slavnosti se z\u00fa\u010dastnil i devades\u00e1tilet\u00fd mistr Vlastimil B\u00e1lek ze Svratky, u n\u011bho\u017e se J. V. Pleva vyu\u010dil kniha\u0159stv\u00ed.<\/p>\n

„T\u00fdden po zah\u00e1jen\u00ed \u0161koln\u00edho roku 1985\/86 m\u011bl Mal\u00fd Bobe\u0161 neklidn\u00e9 span\u00ed … V \u010dase mezi jeho zrozen\u00edm a vypov\u011bzen\u00edm srdce rozev\u0159ela se propast, kter\u00e9 se \u0159\u00edk\u00e1 v\u011b\u010dnost …“<\/p>\n

 <\/p>\n

Rudolf Hanych, <\/strong>mal\u00ed\u0159<\/em>
\n<\/strong><\/h3>\n

Narodil s\"\"<\/a>e 11.dubna 1906 ve Svratce v zem\u011bd\u011blsk\u00e9 rodin\u011b. Poch\u00e1zel ze zn\u00e1m\u00e9ho \u201eHanychova statku\u201c na n\u00e1m\u011bst\u00ed \u010d\u00edslo popisn\u00e9 11; dnes tato typick\u00e1 hor\u00e1ck\u00e1 usedlost bohu\u017eel neexistuje a na jej\u00edm m\u00edst\u011b stoj\u00ed b\u00fdval\u00e1 prodejna Jednoty. Po nelehk\u00e9m ml\u00e1d\u00ed a slo\u017eit\u00fdch \u017eivotn\u00edch peripeti\u00edch za\u010dal nejd\u0159\u00edve studovat Um\u011bleckopr\u016fmyslovou \u0161kolu v Praze v letech 1928 \u2013 1931. Jeho z\u00e1jem o krajinomalbu ho pozd\u011bji p\u0159ivedl do krajin\u00e1\u0159sk\u00e9 speci\u00e1lky Otakara Nejedl\u00e9ho na pra\u017esk\u00e9 Akademii v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed, kde absolvoval v roce 1935. Kolektiv \u017e\u00e1k\u016f Otakara Nejedl\u00e9ho byl vyhl\u00e1\u0161en\u00fd svou soudr\u017enost\u00ed, inspirativn\u00edm p\u0159\u00e1telstv\u00edm profesora se sv\u00fdmi \u017e\u00e1ky a zde uzav\u0159en\u00e9 lidsk\u00e9 i profesn\u00ed svazky p\u0159etrv\u00e1valy po cel\u00fd \u017eivot.<\/p>\n

Ve sv\u00e9 tvorb\u011b vych\u00e1zel z realistick\u00fdch tradic \u010desk\u00e9 krajin\u00e1\u0159sk\u00e9 \u0161koly. Z\u016fstal v\u011brn\u00fd krajin\u011b \u010ceskomoravsk\u00e9 Vyso\u010diny, kter\u00e1 se mu stala nevy\u010derpateln\u00fdm zdrojem mal\u00ed\u0159sk\u00e9 inspirace. Byl st\u00e1l\u00fdm obdivovatelem tohoto kraje, zobrazoval jej ve v\u0161ech ro\u010dn\u00edch obdob\u00edch. P\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9 pro n\u011bj jsou n\u00e1ladov\u00e9 krajiny p\u0159edja\u0159\u00ed a podzimu s v\u00fdraznou barevnost\u00ed v bohat\u00e9 \u0161k\u00e1le okr\u016f a hn\u011bd\u00ed. S vytrvalost\u00ed jemu vlastn\u00ed sna\u017eil se po cel\u00fd \u017eivot podat pravdiv\u00e9 sv\u011bdectv\u00ed o t\u00e9to krajin\u011b \u2013 pr\u00e1vem byl naz\u00fdv\u00e1n \u201emal\u00ed\u0159em Vyso\u010diny\u201c. K hlavn\u00edmu t\u00e9matu krajinomalby se dru\u017e\u00ed i men\u0161\u00ed po\u010det kytic a \u017e\u00e1nrov\u00fdch z\u00e1ti\u0161\u00ed.<\/p>\n

Byl i zan\u00edcen\u00fdm svrate\u010d\u00e1kem, \u017eil se sv\u00fdm rodn\u00fdm m\u011bste\u010dkem dobr\u00e9 i zl\u00e9, sna\u017eil se o jeho rozkv\u011bt a \u00fa\u010dastnil se aktivn\u011b ve\u0159ejn\u00e9ho \u017eivota. Pova\u017eoval si z\u00e1jmu ob\u010dan\u016f i p\u0159\u00e1tel a v mnoha zdej\u0161\u00edch dom\u00e1cnostech se st\u00e1le setk\u00e1v\u00e1me s jeho obrazy. Ty vlastn\u00ed v\u0161echny galerie v kraji, jsou i v majetku Ministerstva kultury, je zastoupen v soukrom\u00fdch i ve\u0159ejn\u00fdch sb\u00edrk\u00e1ch.<\/p>\n

Zem\u0159el 28. b\u0159ezna 1994.<\/p>\n

Petr Mat\u011bj Fischer, <\/strong>zakladatel Slav\u00edna<\/em>
\n<\/strong><\/h3>\n

Petr Fisc\"\"<\/a>her se narodil 22. 2. 1809 na Cik\u00e1nce. Jeho otec Ign\u00e1c Fischer si najal opu\u0161t\u011bnou \u017eeleznou hu\u0165 a v roce 1804 tam z\u0159\u00eddil pap\u00edrnu \/v n\u00ed se pracovalo do po\u017e\u00e1ru v roce 1896\/. Petr Fischer nav\u0161t\u011bvoval obecnou \u0161kolu ve Svratce. Vystudoval lesnictv\u00ed, praxi vykon\u00e1val v Rychmburku \/dnes P\u0159edhrad\u00ed u Skut\u010de\/. V Nov\u00e9m M\u011bst\u011b p\u016fsobil jako lesn\u00ed p\u0159\u00edru\u010d\u00ed. Pozd\u011bji si za\u0159\u00eddil obchod s d\u0159\u00edv\u00edm v Praze na Sm\u00edchov\u011b. V roce 1848 byl pobo\u010dn\u00edkem v n\u00e1rodn\u00ed gard\u011b. Pro svoje vlasteneck\u00e9 sm\u00fd\u0161len\u00ed byl zvolen do obecn\u00edho zastupitelstva. Roku 1864 do m\u011bstsk\u00e9 rady a v roce 1867 byl zvolen starostou Sm\u00edchova. Po \u00famrt\u00ed Jind\u0159icha F\u00fcgnera – spoluzakladatele Sokola \/1866\/ byl starostou pra\u017esk\u00e9ho Sokola. V letech 1889-90 dal sv\u00fdm n\u00e1kladem zbudovat na vy\u0161ehradsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b Slav\u00edn – „hrobku pro mu\u017ee o n\u00e1rod \u010desk\u00fd vysoce zaslou\u017eil\u00e9, sv\u00fdmi \u010diny nad jin\u00e9 vynikaj\u00edc\u00ed“. Fischer zanechal velk\u00e9 odkazy chud\u00fdm na Cik\u00e1nce a farn\u00edk\u016fm svrateck\u00fdm. Zem\u0159el 24. 5. 1892.<\/p>\n

 <\/p>\n

\u010cen\u011bk Gregor, <\/strong>architekt a prim\u00e1tor Prahy<\/em><\/h3>\n

Na\"\"<\/a>rodil se\u00a017. 8. 1847 ve Svratce v \u010dp.96. Od ml\u00e1d\u00ed pracoval ve ve\u0159ejn\u00e9m \u017eivot\u011b sv\u00e9ho rodi\u0161t\u011b, byl zakladatelem svrateck\u00e9ho divadeln\u00edho spolku Koll\u00e1r a po dokon\u010den\u00ed studi\u00ed se stal v\u00fdzna\u010dn\u00fdm stavitelem, jemu\u017e Praha vd\u011b\u010d\u00ed za \u010detn\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 stavby. Byl prim\u00e1torem m\u011bsta Prahy, dal podn\u011bt k postaven\u00ed pomn\u00edku M.J. Husi na Starom\u011bstsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed od socha\u0159e Ladislava \u0160alouna, dokon\u010dil za onemocn\u011bl\u00e9ho stavitele Hl\u00e1vku budovu N\u00e1rodn\u00edho divadla a stav\u011bl budovu Muzea kr\u00e1lovstv\u00ed \u010cesk\u00e9ho, pal\u00e1c \u017divnostensk\u00e9 banky, Wilsonovo \/Hlavn\u00ed) n\u00e1dra\u017e\u00ed, Pr\u016fmyslovou \u0161kolu na Sm\u00edchov\u011b i l\u00e9ka\u0159skou fakultu. Byl \u010destn\u00fd p\u0159edseda N\u00e1rodopisn\u00e9 v\u00fdstavy v Praze roku 1895. Dne 15. 8. 1917 byl jmenov\u00e1n \u010destn\u00fdm ob\u010danem Svratky a 17. 8. 1947 \/100 let od narozen\u00ed\/ mu byla na rodn\u00e9m dom\u011b odhalena pam\u011btn\u00ed deska. Zem\u0159el v Praze 5.11.1917.<\/p>\n

 <\/p>\n

Bed\u0159ich Tu\u010dek, <\/strong>nakladatel a mecen\u00e1\u0161 svrateck\u00fd<\/em>
\n<\/strong><\/h3>\n

A\u010d nen\u00ed svrateck\u00fdm rod\u00e1kem, ud\u011blal pro m\u011bsto tolik, jako m\u00e1lokter\u00fd starousedl\u00edk.<\/p>\n

Narod\"Bed\u0159ichil se\u00a020. 7. 1872 v Praze. Byl synem knihkupce a nakladatele. Z Prahy byl do Svratky vyl\u00e1k\u00e1n na letn\u00ed byt sv\u00fdmi p\u0159\u00e1teli, hlavn\u011b socha\u0159em Anton\u00ednem Odehnalem. Na prvn\u00ed pohled si zamiloval kr\u00e1sn\u00fd kraj, jak stvo\u0159en\u00fd a p\u0159\u00edmo p\u0159edur\u010den\u00fd pro turistiku, i pro pobyt t\u011bch, kte\u0159\u00ed po \u017eivotn\u00edm tempu velkom\u011bsta hledaj\u00ed klid. Ne\u00fanavn\u011b propagoval Svratecko po cel\u00e9 zemi, v\u011bnoval se zkr\u00e1\u0161len\u00ed m\u011bsta, po\u0159\u00e1dal sout\u011b\u017ee v kv\u011btinov\u00e9 v\u00fdzdob\u011b oken, na jeho podn\u011bt se z\u0159\u00eddily lavi\u010dky, organizovaly se autobusov\u00e9 v\u00fdpravy pro letn\u00ed hosty. Staral se o v\u00fdsadbu strom\u016f ve m\u011bst\u011b i bl\u00edzk\u00e9m okol\u00ed. Sb\u00edrkou mezi hosty p\u0159isp\u011bl na budov\u00e1n\u00ed parku p\u0159i sokolovn\u011b. Zalo\u017eil mal\u00e9 m\u011bstsk\u00e9 muzeum – Svrateckou jizbu. M\u011bsto i jeho obyvatel\u00e9 pln\u011b oce\u0148ovali Tu\u010dk\u016fv vztah ke Svratce i z\u00e1sluhy o jej\u00ed zveleben\u00ed a zastupitelstvo jej jmenovalo 7.10. 1935 \u010destn\u00fdm ob\u010danem. Bed\u0159ich Tu\u010dek pracoval ve spr\u00e1v\u011b svrateck\u00e9 knihovny od roku 1945. Byl inici\u00e1torem t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ech akc\u00ed, kter\u00e9 sm\u011b\u0159ovaly ke zveleben\u00ed m\u011bsta. Zem\u0159el 4.11 .1959 a je pochov\u00e1n na svrateck\u00e9m h\u0159bitov\u011b. V roce 2002 byla po B.Tu\u010dkovi pojmenov\u00e1na jedna ze svrateck\u00fdch ulic.<\/p>\n

 <\/p>\n

Anton\u00edn Odehnal, <\/strong>socha\u0159 a medail\u00e9r<\/em>
\n<\/strong><\/h3>\n

Ant\"Anton\u00ednon\u00edn Odehnal se narodil ve Svratce 1.\u00a0\u0159\u00edjna 1878 v chalup\u011b \u010dp.79 u potoka \u0158ivn\u00e1\u010de. V d\u011btstv\u00ed mu zem\u0159el otec, b\u011bhem studi\u00ed na keramick\u00e9 \u0161kole v Bechyni matka. Ob\u010dan\u00e9 Svratky mu ochotn\u011b poskytli podporu p\u0159i studi\u00edch. Mlad\u00fd absolvent bechy\u0148sk\u00e9 \u0161koly za\u010dal nav\u0161t\u011bvovat pra\u017eskou Akademii. T\u0159eba\u017ee se usadil v Praze nav\u017edy, na Svratku nezapomn\u011bl nikdy a vyu\u017eil ka\u017edou chvilku pro n\u00e1vrat do m\u00edst sv\u00e9ho d\u011btstv\u00ed. V roce 1938 vytvo\u0159il na ka\u0161n\u011b u k\u0159i\u017eovatky \/nyn\u00ed n\u00e1m\u011bst\u00ed 9. kv\u011btna\/ kovov\u00e9 so\u0161ky ryby a houba\u0159e. Dal\u0161\u00ed jeho ozdobou m\u011bsta Svratky byla tzv. bohyn\u011b svobody, um\u00edst\u011bn\u00e1 na pomn\u00edku padl\u00fdch na nyn\u011bj\u0161\u00edm n\u00e1m\u011bst\u00ed N\u00e1rodn\u00edho povst\u00e1n\u00ed. Po za\u010d\u00e1tku 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byla sejmuta a uschov\u00e1na, ale po v\u00e1lce ji\u017e nebyla nalezena. A. Odehnal je t\u00e9\u017e autorem pam\u011btn\u00ed desky J. a O. Buben\u00ed\u010dkov\u00fdch na restauraci U \u0160iller\u016f. V roce 1938 byla odhalena pam\u011btn\u00ed deska na m\u00edst\u011b jeho rodn\u00e9 chalupy. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b v\u0161ak neexistuje. A. Odehnal zem\u0159el 6. dubna 1957 v Praze.<\/p>\n

 <\/p>\n

Bohuslav P\u0159\u00edhoda, <\/strong>letec R.A.F.<\/em>
\n<\/strong><\/h3>\n

Bo\"B.P\u0159\u00edhoda\"huslav P\u0159\u00edhoda se narodil 3. 8. 1914 v chud\u00e9 d\u011blnick\u00e9 rodin\u011b ve Svratce. Jeho p\u0159\u00e1n\u00edm bylo st\u00e1t se letcem. V 18 letech ho p\u0159ijali jako mechanika do vojensk\u00e9ho leteck\u00e9ho u\u010dili\u0161t\u011b, kter\u00e9 absolvoval s v\u00fdborn\u00fdm prosp\u011bchem. Po obsazen\u00ed \u010ceskoslovenska nacisty v roce 1939 ode\u0161el ileg\u00e1ln\u011b do Polska a d\u00e1le do Francie, kde vstoupil do cizineck\u00e9 legie. Pozd\u011bji spolu s dal\u0161\u00edmi kamar\u00e1dy opustil kapituluj\u00edc\u00ed Francii, aby v Anglii a pozd\u011bji v Kanad\u011b pokra\u010doval v nastoupen\u00e9 cest\u011b. Cht\u011bl se dostat k bombardovac\u00ed letce, ale byl p\u0159id\u011blen do anglick\u00e9 \u0161koly stiha\u010d\u016f v Kanad\u011b. P\u0159i posledn\u00edm cvi\u010dn\u00e9m letu 12.12. 1943 havaroval a na\u0161el smrt v trosk\u00e1ch letadla jako poru\u010d\u00edk pilot. Poru\u010d\u00edk Bohuslav P\u0159\u00edhoda je pochov\u00e1n na h\u0159bitov\u011b v Kanad\u011b. Rozkazem ministra obrany jako v\u00fdraz vojensk\u00e9 rehabilitace voj\u00e1k\u016f z\u00e1padn\u00edho odboje 2. sv. v\u00e1lky kte\u0159\u00ed polo\u017eili sv\u00e9 \u017eivoty v boji proti fa\u0161ismu, byl dne 1. 6. 1991 jmenov\u00e1n spolu s jin\u00fdmi do hodnosti podplukovn\u00edka in memoriam. Ve Svratce je uvedeno jeho jm\u00e9no na pomn\u00edku padl\u00fdch z prvn\u00ed a druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky a na rodn\u00e9m dom\u011b ulice Ra\u010dana \u010dp. 63 m\u00e1 pam\u011btn\u00ed desku.<\/p>\n

[\/vc_column_text][\/vc_column][\/vc_row]\n<\/div>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

[vc_row][vc_column][vc_column_text css=““] J. V. Pleva, spisovatel Moravsk\u00e1 Svratka, d\u0159\u00edve samostatn\u00e1 \u010d\u00e1st obce \u010d\u00edtaj\u00edc\u00ed n\u011bkolik chalup a n\u011bkolik des\u00edtek obyvatel, je rodi\u0161t\u011bm zn\u00e1m\u00e9ho spisovatele Josefa V\u011brom\u00edra Plevy \/12.8.1899 – 7.9.1985\/. Narodil se v chalup\u011b sv\u00e9ho str\u00fdce a prarodi\u010d\u016f Z\u00e1st\u011brov\u00fdch \u010d.31 . Rodi\u010de byli Antonie Plevov\u00e1, rozen\u00e1 Z\u00e1st\u011brov\u00e1 z Moravsk\u00e9 Svratky, a otec Josef Pleva ze Skrej\u0161ova. […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-1444","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.svratka.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/1444","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.svratka.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.svratka.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.svratka.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.svratka.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=1444"}],"version-history":[{"count":7,"href":"https:\/\/www.svratka.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/1444\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":9811,"href":"https:\/\/www.svratka.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/1444\/revisions\/9811"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.svratka.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=1444"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}