Lovecký zámeček Karlštejn

Karlštejn (2.5 km z centra města)

Na kopci nad Svratkou a Svratouchem, ve výši 783 m.n.m.,  původně stála kaple sv.Jiljí. Oltář pro tuto kapli byl vysvěcen opatem hradišťského kláštera 20.9.1708, kaple byla tedy nejspíše stavěna v témže roce. „Na tumbě byly umístěny dřevěné sošky sv.Jiljí, sv.Huberta a sv.Eustacha v malebném uspořádání, nad nimi obraz, představující Pannu Marii jakožto orodovnici, jak bere pod plášť Adama a Evu, v pozadí lesní krajina“. (K.Chytil, Soupis památek v politickém okrese Chrudimském, Praha, 1900).

Při kapli sv. Jiljí začal v roce 1776 Filip Kinský budovat rokokový lovecký zámeček. Stavba trvala přes 10 let a poprvé zde hrabě pobýval v roce 1787. Kolem zámečku byla zřízena obora a střelnice. Už v roce 1789 je poprvé připomínána i vesnička, která vznikla v okolí zámečku. Zámek měl v prvním patře hodovní síň, v přízemí obytné místnosti, v levém přízemním pavilonu pak byla zmíněná kaple, prý jednoho tohoto stavebního slohu v kraji. Byla zasvěcena, jak jinak, křesťanským patronům myslivců. Oltář svatého z Jiljí, jeho postranní sochy zobrazovaly sv. Eustacha a sv. Huberta.

V roce 1823 kupuje panství i zámeček Karel Alexandr z Thurn-Taxisů, oboru zrušil a zámeček v roce 1825 změnil na myslivnu. Postranní stavby bývaly konírnami, dílnami a myslivna, v níž ve 30. létech 19. století působil vzdělaný lesník Petr Jindřich z Luseku, zemský měřič a ředitel dolování na českomoravských horách.

Po zestátnění veškerého majetku Thurn-Taxisů v r. 1945, se majitelé zámku střídali, majitelem býval Klub českých turistů, poté v letech 1950-52 Československá obec sokolská, , 1952-1956 také TJ Spartak Svratka, která zde zřídila obrazárnu. Zámek za jejich vlastnictví získal novou střechu, ale na další údržbu neměla jednota peníze a zámek byl prodán firmě ČKD Sokolovo n.p. Svratecká kronika v roce 1955 píše: „Lovčí zámek, zvaný též Karlštejn, propadá poslední dobou zkáze a hrozí nebezpečí jeho sesutí. Přilehlé hospodářské budovy bude asi nutno buď zbořit nebo přestavět. Střecha budovy zámku je skoro rozpadlá a do celého prvního poschodí zatéká. Okna se rozpadávají a nedají se otevřít. Bylo by tedy nutno vyměnit všechny okenní rámy“. Evidenční list nemovité památky Karlštejn Památkového úřadu v Pardubicích z roku 1975 píše: „Důkladná oprava je třeba, stav velmi špatný. Krovy prohnilé, půdy částečně zřícené, okna místy vytlučena, atd. Zejména konírny a kolny, které lze snadno přestavět na obytné místnosti, jsou v desolátním stavu. Zámky olámány a šamotová socha Turka v 1. patře bez hlavy…“

V roce 1961 zámeček získal podnik Restaurace a jídelny Žďár n.S., 1963 Kras Brno. Až po roce 1974 poslední vlastník a pak jeho právní nástupce – OP Prostějov, a.s., zámek zrestauroval a uvnitř přestavěl na školící a rekreační zařízení.

Ještě zajímavost – v roce 1950 zámek s okolím posloužil pro natáčení části filmu podle Jiráskova románu Temno. V roce 2001 pak zde bylo natáčeno několik dílů seriálu Četnické humoresky.

Jméno zámku – Karlštejn není převzato z jedinečné stavby hradu Otce vlasti Karla IV. Jméno má původ v přeneseném pojmenování z nedalekého Zkamenělého zámku, kdysi označovaného jako Starý Karlštejn, jehož skalisko nazýval tehdejší německý lesní personál „Kahlstein“, t.j. holý kámen, což si zdejší obyvatelé převedli do pojmenování Karlštejn.